Hospodářská charakteristika
Historie
Brazílie je průmyslově-zemědělský stát s obrovským nerostným bohatstvím. Jeho hospodářský vývoj v minulosti lze rozdělit do několika cyklů, podle převládajících vývozních produktů. První, spadající zhruba do 16. stol., spočíval na obchodu s červeným dřevem zvaným pau-brasil, používaném v Evropě k výrobě barviva luxusních látek. Koncem 16. a v 17. stol. se rozvíjí pěstování cukrové třtiny na severovýchodě země (k dalším produktům patřila také bavlna a tabák) a Brazílie se stává předním dodavatelem cukru do Evropy. Po vyhnání Holanďanů r. 1654, na jejichž kapitálu a zkušenostech pěstování třtiny spočívalo, dochází k poklesu produkce. Další cyklus, probíhající v 18. stol., souvisel s těžbou zlata a diamantů v oblasti Minas Gerais a významně přispěl k osídlení některých oblastí ve vnitrozemí. Od 60. let 19. stol. do počátku 20. stol. se Brazílie stala předním dodavatelem přírodního kaučuku, nacházejícího se zejména v Amazonské oblasti. Poslední etapou je cyklus kávy, který začíná v 30. letech 19. stol. a vrcholí na počátku století 20. Káva, pěstovaná zejména v oblasti jihovýchodu, dodnes představuje přední vývozní artikl.
20. století probíhalo ve znamení rychlého průmyslového rozvoje, k němuž došlo zejména v 60. a 70. letech, kdy růst hrubého domácího produktu (HDP) přesahoval až 9%. Vzrostla těžba železné rudy a uhlí, zvýšila se produkce oceli, rozvíjel se automobilový a chemický průmysl. Přesto však vysoká inflace, zadluženost země a obrovská nezaměstnanost způsobovaly ekonomické a sociální krize. V roce 1994 tehdejší ministr financí a pozdější prezident Fernando Enrique Cardoso představil projekt na oživení ekonomiky, tzv. Plán Real. Zavedením nové měny (real) došlo k poklesu inflace, nárůstu mezd a příjmů vlády, snížil se státní dluh a vzrostl hrubý národní produkt. V současnosti se Brazílie vzpamatovává z negativních důsledků, které na její ekonomiku měla krize koncem 90. let., ty však zdaleka nebyly tak velké jako u jejích jižních sousedů. Nutno také poznamenat, že postihly především nižší třídu.
Ekonomické údaje
Hodnota hrubého domácího produktu (HDP), který v r. 2001 dosáhl růstu 1,5%, představuje zhruba 504 miliard dolarů. Podílí se na něm z 9,1% zemědělství, z 33,1% průmyslová výroba a z 57,8% služby (1999). V Brazílii pracuje přibližně 55,4 milionů obyvatel, z toho v zemědělství je zaměstnáno 23%, v průmyslu 21%, ve službách 53% a 3% obyvatel se věnují jiným aktivitám. Inflace je 7,7%, nezaměstnanost tvoří 6,2% (2001). Zahraniční zadluženost činí 246 miliard dolarů. .
Brazílie je spolu s Argentinou, Uruguayí a Paraguayí členem hospodářské integrace MERCOSUR (v port. Mercosul), tzv. Společného trhu Jižní Ameriky. Vznikla v r. 1991 s cílem konsolidovat společný trh těchto zemí a vytvořit mezi nimi oblast volného obchodu a bezcelního styku. Chile a Bolívie jsou přidruženými členy, avšak netvoří součást celní unie. Dnes je Mercosur rozpínající se a perspektivní organizací.
Zěmědělství. Zemědelská produkce patří k největším na světě, převládá monokulturní velkostatkářský systém.
Rostlinná výroba. Mezi nejdůležitější plodiny patří káva (Brazílii patří 4. místo na světě v jejím pěstování), banány, sója, maniok, sisal, pomeranče a mandarinky, dále se pěstuje cukrová třtina (užívá se pro výrobu cukru a alkoholu, který se využívá jako pohonná hmota do automobilů z důvodu své nízké ceny), kakao, fazole, kukuřice, rýže, pšenice, brambory, batáty, oříšky kešu, bavlna, tabák, kokosové ořechy, vinné hrozny, citróny, mango, papaya aj. Z amazonského pralesa se získává kaučuk, léčivé rostliny, dřevo.
Živočišná výroba. Dobytek se chová skoro po celé zemi, nejvíce však na jihovýchodě, jihu a středozápadě (především ve státech Minas Gerais, Mato Grosso, São Paulo a Rio Grande do Sul). Převažuje chov skotu, dále se chovají prasata, ovce, koně, kozy a drůbež.
Nerostná produkce. Brazílie patří k zemím s největším nerostným potenciálem na světě. Z rozsáhlých ložisek se těží železná ruda, mangan, bauxit, nikl, chróm, wolfram, cín, uhlí, ropa, zemní plyn, zlato, diamanty, drahokamy, uran, zinek, fosfáty, sůl aj.
Průmyslová výroba. Mezi hlavní průmyslová odvětví patří strojírenství (výroba automobilů a letadel), hutnictví (výroba surového železa a oceli), průmysl petrochemický (rafinerie ropy), chemický (výroba hnojiv a plastů), potravinářský, textilní, obuvnický, gumárenský, papírenský a dřevozpracující. Největší průmyslovou oblastí je jihovýchod, především stát São Paulo, v němž je soustředěna více než polovina veškerého průmyslu země.
Hlavní vyvážené výrobky: letadla, železná ruda, sója, osobní automobily, obuv, káva, buničina, polotovary ze železa a oceli, hliník, komponenty pro automobily, pomerančový koncentrát, listový tabák, bavlna, rýže, banány, maniok, maso.
Hlavní dovážené výrobky: ropa a ropné deriváty, topné oleje, léky, osobní automobily, stroje, elektronika, motory, chemické produkty, pšenice.
Hlavní obchodní partneři: USA, Japonsko, země EU, partneři Mercosur, Čína, Mexiko, Jižní Korea, Saudská Arábie.
Elektrická energie. Přes 90% produkce elektřiny pochází z hydroelektráren. Největší se nacházejí na řece Paraná a São Francisco.
Doprava. Nejvíce se využívá silniční doprava, navzdory stále řídké síti a jejímu špatnému technickému stavu (jen přes 9% silničních spojů je zpevněno); podílí se z 96% na celkové dopravě osob a z 63% na nákladní dopravě. Železniční doprava se využívá málo, má hlavně lokální význam; u přepravy osob tvoří 0,9% a u nákladní dopravy 21%. Vzhledem k obrovské rozloze země a regionální koncentraci osídlení se v Brazílii hodně využívá letecká doprava, podílející se z 2,16% na přepravě osob (v zemi je přes 10 tisíc registrovaných letounů a na 2000 státních a soukromých letišť). Nejfrekventovanějšími letišti jsou mezinárodní Guarulhos v São Paulu a Galeão v Rio de Janeiru. Vodní doprava se podílí 11,7% na nákladní dopravě; říční doprava je vzhledem k potenciálu země stále málo využívaná, významná je doprava námořní. Hlavní přístavy jsou Santos, Rio de Janeiro, Belém a Porto Alegre.
Turismus. Brazílie je šestou nejnavštěvovanější zemí v Americe (po USA, Mexiku, Kanadě, Argentině a Portoriku), ročně ji navštíví na 2 milióny návštěvníků. Turismus se podílí 3,4% na HDP. K nejvyhledávanějším místům patří pláže na pobřeží a historická města, v poslední době se rozvíjí také ekoturismus.