Školství
Brazílie byla kolonizována Portugalci, je proto jedinou latinskoamerickou zemí, kde je úředním jazykem portugalština. Negramotnost v zemi se snižuje; zatímco v r. 1991 bylo negramotných 21,1% populace starší 15 let, v současnosti je to 14,7%. V oblastech venkova se zvýšil počet gramotných obyvatel z 59,9% (r. 1991) na 72% (r. 2000). Povinná školní docházka je od 7 do 14 let. Mnoho dětí však docházku ukončí dříve a odchází pracovat; průměrná školní docházka je tak 6 let u žen a 5,7 let u mužů (v některých evropských zemích dosahuje např. 12 let); nejnižší je zejména na severovýchodě (4,4 roků v průměru, u černochů a míšenců jen 3,5 roků). V zemi existují velké regionální rozdíly v úrovni školství.
Kvalita státních základních a středních škol se zlepšuje, ale stále ještě není na odpovídající úrovni. Děti z ekonomicky silnějších vrstev většinou studují na školách soukromých, čímž se jim také zvětšují šance pro přijetí na vysokou školu. Zájem je především o univerzity státní, které zpravidla poskytují kvalitnější vzdělání než vysoké školy soukromé. Vytváří se tak paradoxní situace, kdy na veřejných školách, které by měly být určeny především pro ekonomicky slabší vrstvy, studují studenti z bohatších rodin. Univerzitního vzdělání v Brazílii dosáhne 11% populace ve věku od 18 do 24 let (mezinárodní průměr je mezi 30% až 40%, v USA dosahuje až 81%).
Politika
Brazílie byla od svého objevení v r. 1500 až do r. 1822 portugalskou kolonií. Po vyhlášení nezávislosti se stala císařstvím, od 15. listopadu 1889 je republikou. Ústava z roku 1969, poměrně autoritářská a nastolující vojenskou diktaturu, byla nahrazena roku 1988 novou ústavou, která definitivně zakotvila demokratickou povahu státu. Na jejím základě je Brazílie federativním státem tvořeným 26 spolkovými státy a jedním federálním distriktem s hlavním městem Brasília. Státy se dále dělí na okresy (municipia) a obvody (distrikty). V roce 1993 se konal plebiscit, v němž se hlasovalo o formě státního zřízení. Většina obyvatel dala přednost republice před monarchií a víc jak polovina Brazilců se vyslovila pro existující prezidentský systém.
Státní moc se skládá z moci zákonodárné, výkonné a soudní.
V čele výkonné moci stojí prezident republiky, dále ji tvoří ministerstva a ostatní orgány státní správy. Po roce 1969 byl prezident volen kongresem na pětileté funkční období a měl široké pravomoci, svá rozhodnutí vydával formou dekretu. Od roku 1988 je prezident volen přímo lidem, na čtyři roky s možností jednoho znovuzvolení. Současným prezidentem je od roku 2002 Luís Inácio Lula da Silva, kandidát Strany pracujících (Partido dos Trabalhadores, PT). Účast ve volbách, které jsou přímé a tajné, je povinná pro všechny gramotné občany ve věku 18 až 70 let; od 16 do 18 let, po dosažení 70 let a pro negramotné je dobrovolná. Spolu s prezidentem se volí i viceprezident. Aby byl kandidát zvolen prezidentem, musí získat nadpoloviční většinu hlasů. Pokud se tak nestane, koná se druhé kolo volby, do kterého postupují dva kandidáti s největším počtem hlasů. Vítězem se stane ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů.
Zákonodárnou moc vykonává dvoukomorový Národní kongres (Congresso Nacional), který se skládá ze Senátu a Poslanecké sněmovny. Volby do Senátu, jenž má 81 členů, probíhají většinovým systémem: za každý stát a federální distrikt jsou voleni 3 senátoři. Do Poslanecké sněmovny se volí na základě poměrného systému - poslanci jsou voleni podle počtu voličů v každém státu (žádný stát nemá méně jak osm a více jak sedmdesát poslanců).
Nejvyšším orgánem soudní moci je Nejvyšší federální soud (Supremo Tribunal Federal), jehož členové jsou jmenováni prezidentem republiky. Tvoří jej 11 soudců a sídlí v hlavním městě Brasília.
Místní vlády
V čele každého státu a federálního distriktu stojí guvernér volený občany daného státu na 4 roky. Jednotlivé státy mají vlastní vládu, zákonodárné orgány (tzv. ústavodárná shromáždění) a soudy. Městské úřady mají orgány výkonné (městské zastupitelstvo) a legislativní (shromáždění radních). Platí zásada, že státní zákon nesmí odporovat federálnímu.V čele municipia stojí prefekt, rovněž volený občany.
Politické strany
Mezi nejvýznamnější politické strany patří Demokratická strana pracujících (PDT - Partido Democrático Trabalhista), Strana liberální fronty (PFL - Partido da Frente Liberal), Strana demokratického brazilského hnutí (PMDB - Partido do Movimento Democrático Brasileiro), Pokroková brazilská strana (PPB - Partido Progressista Brasileiro), Lidová socialistická strana (PPS - Partido Popular Socialista), Brazilská socialistická strana (PSB - Partido Socialista Brasileiro), Brazilská strana sociálně-demokratická (PSDB - Partido da Social Democracia Brasileira) a Strana pracujících (PT - Partido dos Trabalhadores).
kvalitní texty k te Brazilii, nejlepsi material pro muj referat co sem nasel, ale nejake fotky chybi. jinak dik